Už čtrnáct dnů chodím o berlích a zdá se, že takhle budu chodit asi ještě měsíc. No, řeknu vám, není to žádný med. Nejhorší na tom je, že když si chci něco vzít, tak nemůžu, neboť mám v každé ruce berle. Ale i to se dá časem vychytat.
Mrzí mě ale neohleduplnost některých lidí, jako například v pátek, když jsem jel na rehabilitaci a při nástupu do autobusu jsem byl bez milosti doslova sražen starší paní, která taky nastupovala.
Ovšem já takhle nebudu chodit věčně, ale jsou mezi námi i lidé, kteří to štěstí nemají.
Neotáčejme se k nim zády...
